Reklama
 
Blog | Jakub Backa

O (ne)existující vlajce a hymně

Ať se Vám to líbí nebo ne, Evropská unie má svou vlastní vlajku i hymnu.

Internetem v posledních dnech koluje video[1] některých poslanců Evropského parlamentu, kteří se při hraní hymny EU otočili zády k orchestru.

V tomto článku se nebudu věnovat samotnému gestu jako takovému. Zaměřím se spíše na právní argumenty týkající se tvrzení, že EU žádnou hymnu (a vlajku) nemá.

 

Reklama

I. EU nikdy žádnou hymnu ani vlajku neschválila

V první řadě je nutné definovat si, co to ta Evropská unie (dále jen „EU“) vlastně je. EU je mezinárodní (resp. nadnárodní) organizace, která vznikla na základě Lisabonské smlouvy 1. prosince 2009. Je právním nástupcem tzv. Evropských společenství, resp. Evropského společenství (dále jen „ES“).[2] Na EU jako právního nástupce ES přešly veškeré dosavadní závazky ES i celá předešlá normotvorba ES. Pokud proto nějakou vlajku a hymnu schválilo ES, přešly tyto symboly také na EU, a není nutné, aby je duplicitně schválila i samotná EU.

Vlajka a hymna ES byly schváleny Evropskou radou na jednání ve dnech 28.-29. června 1985 (Jde o hlavy států a vlád, takže žádná nikým nevolená bruselská byrokracie).[3] Evropský parlament v návaznosti na toto rozhodnutí schválil hymnu ES dne 13. listopadu 1985. Přijetí vlajky ES schválil již dne 11. dubna 1983.[4] Evropská komise pak schválila oba symboly dne 10. prosince 1985.

Po změně ES na EU pak tyto symboly přešly na EU, o čemž svědčí také skutečnost, že (i) o užívání znaku EU zobrazeného na vlajce EU uzavřela EU Správní dohodu s Radou Evropy[5] a (ii) užívání hymny i znaku EU předpokládá aktuální znění Jednacího řádu Evropského parlamentu.[6]

I kdyby zde nebyly žádné výše uvedené právní dokumenty, byly by symboly EU zavedeny prostým užíváním. Právo EU totiž není pouze psané a může jej tvořit také tzv. právní obyčej. Právní obyčej je nepsaný zdroj mezinárodního práva, který vzniká dlouhodobým dodržováním obecně uznávaného pravidla. V případě vlajky a hymny EU jsou tyto symboly používány a jednotlivými členskými státy ES, resp. EU, již téměř 30 let, přičemž mi není znám případ, kdy by tyto symboly nějaký členský či nečlenský stát rozporoval.

Samozřejmě, že se najdou jedinci, tvrdící, že žádná vlajka a hymna neexistují, nicméně na poli mezinárodního práva veřejného nemají jedinci až na výjimky právní subjektivitu a nemohou tak sami o sobě tento obyčej zvrátit.

 

II. Hymna a vlajka byly odmítnuty v referendu

Je pravdou, že návrh Evropské ústavy[7] obsahoval výslovné ustanovení o hymně a vlajce EU. Je rovněž pravdou, že návrh Evropské ústavy byl ve Francii a Nizozemsku odmítnut v referendech a členské státy ES nakonec přijaly tzv. Lisabonskou smlouvu, která obecnou úpravu hymny a vlajky EU neobsahuje.

Z těchto skutečností ale není možné dovodit, že by právně relevantním způsobem[8] došlo ke zrušení či odmítnutí hymny a vlajky EU. Šlo o vnitrostátní referenda rozhodující o uzavření (resp. ratifikaci) konkrétní mezinárodní smlouvy. Odmítnutí uzavření takové smlouvy nemají přímý vliv na právo EU. Pouze na vnitrostátní úrovni zakázala vládám daných států ratifikovat příslušnou mezinárodní smlouvu. Navíc ve většině členských států (celkem 18) byla tato ústava schválena a v ostatních zemích se o ní vůbec nehlasovalo. 

Setkal jsem se také s tvrzeními, že vlajku a hymnu akceptovalo pouze 16 států, které přijaly Prohlášení č. 52 k Lisabonské smlouvě[9] a ostatní země (včetně ČR) tak tyto symboly v Lisabonské smlouvě odmítly. Takový právní výklad je ale lichý. Ze skutečnosti, že některé členské státy EU se nepřipojily k Prohlášení č. 52, není možné bez dalšího dovozovat, že tím vyjádřily nesouhlas s obsahem tohoto prohlášení. Mlčení totiž neznamená  automaticky nesouhlas. Jednodušší a realitě odpovídající vysvětlení je, že Prohlášení iniciovaly země, kde byla Evropská ústava ratifikována, přičemž země, kde ratifikace neproběhla, prostě neměly politický mandát toto prohlášení podepsat.

Závěr, že Česká republika respektuje existenci symbolů EU, lze navíc dovodit také z obsahu ust. § 33 zák. č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, v platném znění, který upravuje vyvěšování vlajky EU u volebních místností.[10]  Kdyby Česká republika žádnou vlajku EU nerespektovala, tak by nepředepisovala její vyvěšování ve svém vnitrostátním právu.

 

 

[1] Viz http://zpravy.idnes.cz/euroskeptici-v-bruselu-nastavili-zada-evropske-hymne-pf6-/zahranicni.aspx?c=A140701_180617_zahranicni_zt

[2] Název Evropská unie byl sice zaveden již 1. 11. 1993 Maastrichtskou smlouvou, avšak EU v té době ještě neměla skutečnou právní subjektivitu a pod tento pojem byly zahrnovány tzv. tři pilíře, mezi kterými bylo i Evropské společenství. Pro přehled vývoje EU, resp. ES, viz http://en.wikipedia.org/wiki/European_Union

[3] http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1404474325525&uri=CELEX:92000E003138 

[4] http://www.europarl.europa.eu/EPRS/PE1_AP_RP!POLI.1979_A1-1194!820001EN.pdf

[5] http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:42012Y0908(01)

[6] http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+RULES-EP+20140310+RULE-213+DOC+XML+V0//CS&navigationBar=YES

[7] oficiálně Smlouvy o Ústavě pro Evropu

[8] Lze přitom pochybovat, jak velký vliv měla kodifikace vlajky a hymny na výsledek samotného referenda.

[9] https://www.ecb.europa.eu/ecb/legal/pdf/c_32620121026en_symbols_of_the_eu.pdf Viz také rozbor kolegy Hasenkopfe http://blog.aktualne.cz/blogy/pavel-hasenkopf.php?itemid=23258 

[10] http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-62 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama